Vertikální rovina – Tři světla transcendentální funkce
1. Světlo nevědomí (Dolní světlo)
Toto světlo vychází z nejhlubších vrstev psychiky – z nevědomí, těla, instinktů a archetypálních vzorců. Je spojeno s inferiorní funkcí, tedy s tou oblastí, kterou člověk běžně potlačuje, ignoruje nebo neumí vědomě zpracovat. Dolní světlo vede směrem dolů – do hloubky, kde rozkrývá zakořeněné stíny, emocionální otisky, rodové a kolektivní záznamy. Vstupem do tohoto prostoru se otevírá transformační proces – právě zde se uvolňuje blokovaná energie, která může být přetvořena v nový pohyb vědomí. Jeho funkce je iniciační – odemyká cestu ke skrytému potenciálu a původní životní síle.
2. Světlo srdce (Střední světlo)
Toto světlo vyzařuje ze středu systému – z prostoru srdce jakožto místa harmonie, přijetí a sjednocení. Srdce propojuje horní a dolní světlo, čímž vytváří most mezi vědomím a nevědomím. Zároveň funguje jako horizontální uzel, který integruje všechny čtyři psychické funkce (myšlení, cítění, intuici, vnímání) do celistvého základu osobnosti. Střední světlo se šíří do všech směrů – dolů, nahoru, dovnitř i ven. Je to nositelka spirituální funkce, která nevynáší soudy, ale naslouchá, propojuje a zjemňuje. Jeho funkcí je zprostředkování, přijetí a soucitné spojení protikladů – bez něj by horní a dolní pól zůstaly v napětí. Srdce je tím, co „drží pohromadě“.
3. Světlo vědomí (Horní světlo)
Horní světlo směřuje vzhůru – k rozšířenému vědomí, porozumění, vhledům a vyšší orientaci. Ztělesňuje schopnost pozorovat, chápat a spojovat – je to oblast dominantní funkce, kde se rodí racionální konstrukce, intuitivní vhledy nebo vyšší etické zásady, podle typu osobnosti. Horní světlo umožňuje integraci celé zkušenosti a její přerod v moudrost. Je to světlo směřující ke hvězdám – propojuje individuální vědomí s vyššími rovinami bytí. Jeho funkcí je vést, zarámovat a zasadit zkušenost do smysluplného celku. Není oddělené od těla nebo srdce – je korunou stromu, který zakořenil v hloubce a roste skrze střed vzhůru.
Tři světla transcendentální funkce tvoří vertikální osu vědomí:
- Dolní světlo aktivuje nevědomí, přináší sílu a transformaci skrze hloubku.
- Střední světlo sjednocuje a propojuje skrze srdce, je centrem rovnováhy a přijetí.
- Horní světlo zprostředkovává vědomí, vhled a vyšší smysl, vede celkový pohyb vývoje.
Tato vertikální rovina je základním pilířem celistvé psychické struktury – společně se čtyřfunkční horizontální rovinou vytváří nový integrovaný systém lidského vědomí.
V hlubinách nevědomí se odehrávají procesy, které jsou většinou mimo vědomou kontrolu – ukrývají se zde potlačené emoce, základní instinkty, zapomenutá traumata i karmické vzorce, tedy opakující se životní témata a vzorce chování, které si neseme z minulých zkušeností a které ovlivňují naše současné prožívání a rozhodování. Tyto nevědomé obsahy mohou nepozorovaně ovlivňovat náš život, uvědomění a práce s nimi je klíčem k osobní transformaci. Nevědomí v tomto kontextu zahrnuje vše, co není aktuálně ve vědomí – tedy potlačené emoce, zapomenuté vzpomínky, instinkty, ale také archetypální vzorce, které formují naše prožívání. Spodní část nevědomí bývá označována jako podvědomí – obsahuje především osobní, emocionálně nabité obsahy, které ovlivňují chování, aniž bychom si je uvědomovali. Horní pól osy pak směřuje do oblasti nadvědomí, která představuje rozšířený stav vědomí – zde se rodí intuice, vhledy, hodnoty a smysl, které přesahují osobní rovinu a umožňují kontakt s něčím větším než jsme my sami: s celkem, univerzálním vědomím, archetypálním řádem nebo duchovní dimenzí.
Na rozdíl od horizontální roviny, která ukazuje, jak fungujeme ve vztazích a každodenním životě, vertikální rovina se týká vnitřního vývoje, léčení a postupného sjednocování těchto různých vrstev do celistvého Já.
Vertikální rovina není statická – je to živá energetická osa, po které proudí impulzy mezi podvědomím, vědomím a nadvědomím. Obsahy z hlubiny podvědomí (dolní světlo) mohou být přijímány, prožívány a integrovány nejen ve středu (světlo srdce), ale také v těle, kde se uvolňují a transformují blokované energie. Současně se v srdci integrují i nadvědomé vhledy, hodnoty a inspirace přicházející z horního světla. To umožňuje spojení všech tří světel a také harmonizaci horizontální roviny - myšlení, intuice, cítění a percepce.
Práce s touto rovinou vyžaduje:
- Odvahu sestoupit – tedy čelit nevědomým aspektům, zraněním a instinktivním silám bez úniku.
- Ochotu být v přítomném středu – zůstat v kontaktu se srdcem, kde lze držet napětí protikladů, aniž bychom sklouzli k polarizaci.
- Schopnost otevřít se duchovnímu vedení – naslouchat jemným impulsům vědomí, které ukazují směr bez vnějších autorit.